Centrum Petrohradu v roce 2005

Centrum Petrohradu v roce 2005

(text Jana Čumlivskiho pro Revolver Revue č.81, 2010)

Obrovské byty, v každém pokoji žije jiná rodina. Společná chodba, koupelna, kuchyň a záchod – když je byt velmi velký, tak dva. Vysoké stropy, v hale svítí jediná, dvacetiwattová žárovka, obarvená na červeno, z karmy v koupelně šlehají plameny a v kuchyni stojí tři sporáky. Každá rodina má dva hořáky, vlastní toaletní papír a vlastní vypínač světla v chodbě, které je připojeno na její elektrické hodiny. V kuchyni je tma, za chvíli bude půlnoc. Za rohem – u třetího sporáku – modře planou všechny čtyři hořáky. Nad nimi se suší prádlo. Na dalším sporáku se na kovové plotýnce celou noc ohřívá balzám v porcelánovém hrnku. Z jediného prastarého kohoutku kape voda. Za jiným sporákem je velká skříň, ze které je slyšet chrápání. Neurotický spoluobyvatel bytu leží v polici a ve spaní poslouchá antisemitskou metalovou kapelu. Nedávno si vyrobil pistoli z madla od hydrantu a nabízí, že ji spolu můžeme vyzkoušet. Na záchodě visí pod čtyřmetrovým stropem další mísa pro případ, že by se té osazené něco stalo. Protékající voda nanesla na porcelán psychedelickou mapu. Strop je plný výstupků ze sádrokartonu, vyrobil je Tarzan, chlap, který žil s jednou ze spoluobyvatelek a měl pnutí. V kuchyni po něm zbyl ještě igelitový pytel s drátěnou konstrukcí a seschlá březová metla – simulovali si saunu, jeden stál v lavoru v igelitovém pouzdře a druhý lil horkou vodu a švihal přes záda. Důchodce s balzámem celý den vyrábí rybí vývar z koster, které vyžebral v tržnici. Strouhá půlku tuřínu a polévku bude jíst celý týden. Komunální byty byly v Rusku původně nouzovým řešením pro rodiny, které po Říjnové revoluci přicházely z venkova do měst za prací. Velké byty, zabavené šlechticům, průmyslníkům a jiným majetným, byly rozděleny příčkami na nové pokoje; kuchyň, koupelna a záchod byly společné. Přechodné bydlení vydrželo až do rozpadu Sovětského svazu. Později byly komunální byty privatizovány – každý obyvatel měl nárok na odkoupení svého pokoje, společné prostory zůstaly v majetku města. Dnes noví Rusové polorozpadlé poloprivatizované byty vykupují a přestavují na luxusní bydlení v centru města.